Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.Ročník-Malá Morávka-Jeseníky

Přehoupli jsme se do druhé desítky našich výjezdů.Tentokrát jsme nabrali směr Jeseníky,obec Malá Morávka.Stylová chalupa,která byla vlastně zrcadlově rozdělená na dvě půlky.V jedné přebývali "děti" s Fuňasem a v druhé zbytek.Počasí nám vyšlo opět super.Byl to vlastně poslední YDYKSEB,kde jsme byli všichni.Příští rok už s námi nejel Honza.
Pokračovali jsme v tradici z posledních let a vyráželi na celodenní pěší tůry.Neunikli nám horské chaty jako např,Švýcárna,Ovčárna,Rejvíz,Barborka a chráněná krajiná oblast Bílá Opava,Karlova studánka.Všude tam si přišli na své sběratelé turistických známek.Karel byl námi obdarován turistickou známkou kterou nikdo jinej nemá.Uřízli jsme cestou z tůry po jesenických hřebenech kus odpovídající kulatiny-kapesním nožem!-zbrousili-o patníky a silnici!-Štěpán jako nejlepší grafik z našeho týmu udělal návrh a pak došlo na předání.Myslím,že se nepletu,když napíšu,že Karel tento náš žert vstřebal až o hodně později.Ale bavili jsme se...
Před odjezdem na některý z výletů,kdy byl Míla poněkud více společensky znaven a nikdo ho nechtěl vzít do auta,se dotyčný urazil a vyrazil do obce.Tímto se dostávám k hlášce expedice.Míla poslal Jardovi sms o tomto znění:"Odcházím do vsi na oběd,možná zůstanu i na večeři!Sbohem kamarádi!"Je fakt,že nám trochu zamrazilo,ale na druhou stranu je fakt,že byl znaven na nejvyšší míru.Dodnes nám vlastněpořádně nevysvětlil,kde ten půlden strávil...Po našem návratu jsme zjistili,že je už v chalupě a zamčenej.Po chvilkovém dobývání se do chalupy nám otevřel a šel opět spát.Tento den jsme tedy vyhlásili jako sanitární.Tomáš se chopil pomyslné vařečky a začal grilovat všelijaké dobroty co jsme zakoupili.Mílu už ten den nikdo vzhůru neviděl.
V polovině týdne začlo mít opět pár lidí zažívací potíže,tentokrát to víceméně postihlo všechny zúčastněné.A i v těchto,pro některé z nás těžkých chvílích,nás neopustil smysl pro humor.Martin K.před svým plným talířem brambor a smažerným sýrem,který snad ani nebyl vidět pod vrstvou tatarky se ptal Honzy proč jí jen pár suchých brambor,přítom viděl jak se Honza kroutí v křečích,navíc před pár okamžiky zvracel.Neuplynulo ani pomyslných 24 hodin a role se dokonale vyměnily...Opět nikdo nepřišel z čeho ty potíže byly,nejspíš z vedra..Myslím,že na Jeseníky budem také vzpomínat v dobrém.